AUDIO UKÁZKA
Poslechněte veselý příběh „Chlapi jako kroupy“. Český překlad povídky Olivera Machandera (z něm. originálu „Männerhagel“) pocházející z mé dílny jsme pro Vás natočili ve studiu Lunatic Blue Productions, Thorsten Blau
(kraj Wunsiedel, Horní Franky). Pro poslech klikněte na logo našeho projektu:
ÚRYVEK Z POVÍDKY „PRAMEN LÁSKY“
Povídku z lázeňského prostředí jsem přeložila z německého originálu „Die Quelle der Liebe“. Autorem je pan Oliver Machander, vypravěč pohádek a spisovatel z Řezna. Na svých cestách po Česku již potkal nejednu múzu, která ho inspirovala ke psaní. Krátký příběh je součástí dvojjazyčné zábavné knížky „Weibersturm und Männerhagel – Pobouřené báby a chlapi jako Kroupy“ vycházející v nakladatelství Morsak und Ohetaler, Grafenau.
Pramen lásky
Goethe! Zrovna Goethe! Frank nemohl pochopit, proč mu Verner, jeho dlouholetý manažer, a jak si musel přiznat i jeho nejlepší kamarád, řekl přávě tohle. Jak ho mohl přirovnat k tomu géniu? K nejvýznamnějšímu ze všech německých básníků? Pravda – byl úspěšným autorem, ale zdaleka nebyl žádný Johann Wolfgang von Goethe, kterého Frank ctil nade všechny spisovatele.
„Udělej to přece jako starý, dobrý Johann Wolfgang. Taky rád zas a znovu pobýval v českým lázeňským trojúhelníku. V Karlových Varech, ve Františkových a Mariánských Lázních. Copak se mu tam ve stáří nedostalo přímo božskýho vnuknutí? Inspirace, díky níž složil Mariánskolázeňskou elegii? Ještě dnes je považována za jedno z jeho nejlepších děl. Ale co ti to povídám. Sám jsi mi o tom často dával kázání. Sbal si kufry, rezervoval jsem ti pokoj. Oddechneš si, konečně najdeš vnitřní klid. Od posledního turné sis ještě pořádně neodpočinul. A víš, co je na tom nejlepší? Budeš bydlet v hotelu Centrální Lázně.“
„Snad si nemyslíš, že se z toho budu ještě radovat?“
„Samozřejmě! Copak nevíš, co se tam nachází? Ambrožovy prameny! Vyvěrá z nich zázračná voda, která přinášela Goethemu až do stáří životní sílu. Ta zázračná voda osvěžila nejen jeho ducha, ale i jeho libido.“
„To mi nemusíš vykládat. Byl celý poblázněný do sedmnáctiletý, naivní a koketní Ulrike von Levetzow. Goethemu bylo tehdy už sedmdesát čtyři let, když poprosil o její ruku. Vím o tom moc dobře. Karel August Sasko-Výmarský se taky ucházel u Ulričiny matky, Amálie von Levetzow, formální, písemnou cestou o ruku její dcery. Karel August vyzdvihl nabídku k sňatku tím, že rodině slíbil bezstarostný život na svém dvoře. Diplomatický odmítnutí bylo pro básníka, jemuž byl osud v lásce doposud šťastně nakloňen, otřesným zklamáním. ‚Slečna ještě nepomýšlí na vdavky‘, bylo mu zdvořile řečeno.“
„Správně! A právě tato Goethova největší osobní porážka se stala zároveň i vrcholem jeho tvůrčí síly.“
„Přeháníš! Jenom zhrzen trpkou zkušeností postavil svojí neuspokojený milostný touze lyrický pomník, a to už v kočáru při odjezdu z Mariánských Lázní:
Mariánskolázeňské elegie. Žalozpěv, který podle Goetheho byl ‚rezultátem velmi vášnivého poblouznění‘. Nic víc a nic míň. A vůbec – podle tebe snad taky potřebuju nějaký vášnivý poblouznění? Nebo jak tomu všemu mám rozumět?“
„Uznávám, Ohnivý popel, tvůj doposud nejlepší román, jsi napsal po rozchodu se Sofií.“
„Jak to myslíš? Mám se snad pro román znovu utápět v bolesti zlomenýho srdce?“
„No, jestli se hned musíš nešťastně zamilovat, aby ses odblokoval a začal psát, to nevím. To ti vůbec nepřeju. Ale vypadnout odtud, pryč od potíží, pryč od všedního dne. Místo toho si oddechnout, odpočinout si v pěkným kraji – to je to, co teď potřebuješ. A pak ten příběh jistě brzy dokončíš.“
„Ještě jsi zapomněl na Ambrožovy prameny!“
„Co?“
„Goethův pramen inspirace, pramen mládí.“
„Bezpochyby, toho se taky můžeš klidně napít, jistě ti neuškodí! A možná, že v Mariánských Lázních potkáš svou osobní múzu, svou Ulrike.“
„Můj milý Vernere, nakladatelství je ti v patách. Jde ti jen o to, aby byl ještě před Vánocemi na prodej čerstvě vytištěný bestseler. Což zas pro mě znamená, že mě budete honit po celý republice, od jednoho autorskýho čtení ke druhýmu.“
„Máš úplnou pravdu, ale nejsi fér. Sám jsi to svým fanouškům slíbil. Přece je nechceš zklamat!“
„Né, samozřejmě že ne. Taky chci knihu dokončit. Opravdu! Ale je to jak v začarovaným kruhu. Zasekl jsem se, nejde to dál.“
„Právě kvůli tomu si musíš odpočinout, načerpat síly, najít inspiraci a múzu.“
„Moje múza. Zdá se, že mě opustila.“
„Tak ji hledej! Ale tady ji nenajdeš. No tak! Vzchop se a sbal si věci. Vyrážíme zítra v devět!“
…tři dny na to seděl Frank v tom nejluxusnějším z mariánskolázeňských hotelů. Podaří se mu najít múzu a dokončit knihu?
Nakladatelství: Morsak und Ohetaler, ISBN: zakrátko dodáme
